STRÁNKY (stále:-) V ÚPRAVĚ

prosím o trpělivost :-)

ROK 2015 - ROK UZAVÍRÁNÍ

 

Rok ukončování, odpouštění a opouštění a ladění se na novou frekvenci.


 

Co si budeme povídat….. bude to náročný rok. Ale až dokončíme to, co dokončit máme, až opustíme to, co máme opustit a až uzavřeme to, s čím se potýkáme často i roky, pak budeme svobodní. Konečně svobodní…….

 

A pak tento rok bude pro mnohé také rok plný objevů, projevení skrytých nebo skrývaných :-) potenciálů.  A potom Vážení, potom to bude skutečně jízda. A já vám garantuju, že bude skvělá.

 

Jízda, ve které nebude strach. Prostě jízda, která už teď stojí za to ! :-)


 

Rok 2015 to je v součtu osmička. Když se podíváte na osmičku, je to nekonečný dvojjaký kruh. Je to smyčka. Když si vezmete do ruky kruh, což dozajista v sobě obsahuje symboliku jednoty a harmonie, a když vzájemně otočíte rukama proti sobě, což symbolizuje dualitu, získáte číslo osm. Nekonečno, kdy se ve vzájemném proudu střídají duality jednoho a téhož. Což také vysvětluje ne-existenci dobra a zla (dobrého a špatného či mínus a plus, chceme-li to takto označovat), protože v zásadě se vždy jedná pouze o polaritu či pohled jednoho. Jednoho - Kruhu - Nekonečna - a Jednoty.

 

Co ona polarita vlastně jen vyjadřuje? Pokud stojíme - jednáme - prociťujeme cokoliv (ať už “pozitivní” nebo “negativní”) jedná se stále o totéž. Jen záleží, kde se zrovna nacházíme. ….

 

Copak hrnek je z jednoho pohledu správný a z jiného špatný?? Jak lze posuzovat svět i nás samotné jen z jednoho pohledu? Kdo to určuje? Kdo říká odkud se máme dívat a odkud nikoliv, protože to není dobré či dokonce zakázané??? Co by byl hrnek bez ucha, dna, či jeho  okraje k pití?

 

Vezměte si i onu osmičku. Když cokoliv vydělíte, už z ní nikdy nebude kruh. Už nikdy nebude celá, a už nikdy nebude nekonečně proudit. Tudíž ve své podstatě přestane existovat. Stane se něčím jiným. A stejně tak je to i s námi. Když cokoliv ze sebe popřeme, vydělíme či zapřeme, pak už to nejsme my……

 

……..

 

Když bych vám teď řekla, že neexistuje dobrá a špatná cesta. Že je prostě jen Cesta. Co byste dělali jinak?

 

…….

 

Tak běžte a dělejte to.

 

A to je poselství tohoto roku.

 

Dělejte věci tak, jak je cítíte. Neohlížejte se na to, jestli někdo říká něco jiného. Žijte svůj život podle svých představ. Podle sebe.

 

Prostě jen nezrazujte své srdce.

 

Na ničem jiném nezáleží.



 

A to je vše, co jsem vám teď chtěla říct :-)


 

Dáša Bradávková. 8.1.2015, Fryšták



 

 

SJEDNOCENÍ

Vše se mění. Není nic, co se nachází ve stavu strnulém. Změna je přirozenou součástí cyklu vývoje a to nejen vesmíru, ale i nás. Můžeme to nazvat evolucí, či možná ještě lépe evoluční spirálou vývoje. Pokud to vztáhnu přímo na člověka, řekla bych evoluční spirálou života. Cyklus vědomého bytí nyní volně přechází v cyklus vědomého tvoření.

Než však k tomuto přechodu dojde, tak krom plného zvědomění všech složek bytí, musí dojít ke z toho plynoucího sjednocení celého našeho já a to nejen v čase, ale i v prostoru. A to je jedna z věcí, která se právě v posledních dnech (u někoho měsících či letech) děje.

 

"Minulé životy se začaly slučovat nejen v čase, ale i v prostoru (to, co nazýváme často paraelní životy či alternativní reality našeho já). 

Co to znamená?

Že se vás mohou dotýkat věci zdánlivě nesouvisející ani s tím, kdo jste, ani s tím, kde se právě nacházíte a ani s tím, co se vám právě děje. Příklad: Bude se vám chtít smát, i když právě brečíte a řešíte smutnouudálost a stejně tak i obráceně. Ve skutečnosti jsou to jakési odrazy či odlesky toho, co se vám stalo a "ukončuje nit" právě teď a právě tady - v tomto soustředěném okamžuku.

A co s tím?

V podstaatě vůbec nic. Nesnažte se to uchopit ani pochopit  a ani rozkrýt. Prostě to jen pusťte. Uvolněte (pokud cítíte) tlak či jiný projev bloku ve vašem těle a nechte to jít. Důvěřujte svému já, je moudré a ví, co s tím. Prostě to odevzdejte.

A jak poznám, že je to ono?

Že se vás to zdánlivě netýká. Že váš stav (ať už emoční nebo fyzický) nevyplývá z ničeho, co je (co máte) teď. Vaše já prochází obrovskými změnami. Sjednocuje se (uvědomuje se) z mnoha realit, z mnoha přítomností do Jedné. A do jaké míry se toto uvědomění se - zvědomění bude týkat vás, záleží jak to dovolíte.

Sjednocení je nevyhnutelná věc, pokud máte přežít nejen jako druh. Energie vesmíru se mění a je uvolňováno mnohé, co dříve (dá se to tak říct) bylo přístupné jen pod klíčem. "

Zdroj citace: Vesmír, přečetla a přeložila: Dagmar Bradávková

VĚDOMÉ BYTÍ

Abychom se mohli rozvinout, abychom mohli začít volně tvořit a využívat plně svůj potenciál v souladu se sebou sama i s vesmírem, musíme být nejprve sví. Musíme  být takzvaně sami sebou. Ale co to vlastně znamená? Znamená to vnímat sebe sama, být schopný prožitku a projevení se. Je to jednoduše bytí podle sebe, dle svého cítění a vnímání a to bez výčitek, bez soudů. Prostě jen tak jak to je. Bytí je projevení celé své podstaty. Svobodné projevení. Vědomé projevení svého bytí. Bytí osvobozené od nevědomého ovlivňování různými programy, vzorci a dalšími zápisy v nás, či našich polích. To však neznamená, že žádné nemáme. To ani neznamená, že musíme být "dokonalí", "čistí", "bez bloků". znamená to jen, že jsme si plně vědomí sebe sama a umíme s tím "pracovat" na všech svých úrovních, když je třeba.

 

A zde si neodpustím malou poznámku: dokonalost neexistuje. Vše se totiž vyvíjí a neexistuje žádné konečné měřítko, kam až bychom měli jít, čeho bychom měli dosáhnout a kým bychom měli být.

 

DOKONALOST NEEXISTUJE. NENÍ ZA ČÍM SE HONIT. BUĎ JEN TÍM, KÝM JSI A VŠE BUDE V POŘÁDKU. :-)

 

Naše vědomí bylo často rozdělováno na část vědomou, podvědomou a nevědomou. Vědomé bytí je bytí ve stavu zcela vědomém, kdy žádné podvědomí a nevědomí už není (hrubě řečeno), respektive i podvědomé a nevědomé vědomí se stalo vědomým vědomím. My, jako člověk, máme přístup i schopnosti k celému našemu vědomí, jen to možná neumíme, anebo nechceme umět. Protože v momentě, jak ten přístup máme, vidíme, že naše dřívější realita, byla často jen iluze. A té se mnohdy nechceme vzdát, protože je v mnohém pohodlná. Nemusíme být odpovědní sami za sebe, můžeme se neustále za něco schovávat a nemusíme spoustu věcí řešit, protože se můžeme stále vymlouvat na něco, co ve skutečnosti ani není. A děláme to opravdu často, ať už vědomě či nevědomě.

 

S vědomým bytím souvisí aktivní přijetí sebe sama i toho, co žijeme. Souvisí s plným  uznáním své vlastní odpovědnosti za vše, co se nám děje i neděje. Je to vědomé přejmutí svého vlastního života do svých rukou. A plné uvědomnění toho, že jen já ho můžu změnit. A dokud toto skutečně plně nepřijmeme, zmůžeme opravdu jen málo.

 

JESTLI CHCEŠ, VYZKOUŠEJ SI: 

Níže uvedené věty často používám v terapiích jako tzv. věty uvolňující nebo korekční. Jestli chceš, vyzkoušej si je. :-)

 

Postup:

1. Vyber si větu (viz níže), která tě zaujala a nebo naopak odpudila na první pohled. U té, u které máš pocit, že se tě rozhodně netýká, to taktéž jistě bude ta pravá :-) Samozřejmě, že můžeš vyzkoušet klidně i všechny, když budeš chtít. Zajímavé pak je, vidět odlišnost jednotlivých reakcí.

2. Řekni ji, nejlépe nahlas. (když říkáme slova, věty potichu, dalo by se říct, že si je jen myslíme. Když je však řekneme nahlas, nejen že si je myslíme, ale slyšíme je i ušima, vyslovujeme ústy a navíc jejich vibrace - rezonuje přímo v nás. Účinek mluveného slova několikanásobně převyšuje účinek jen "myšleného" slova). Můžeš opakovat i několikrát.

3. Uvědom si její význam. Uvědom si, jaký v sobě nese význam. 

4. Nech ji projít tělem a nezapomínej dýchat. Tělo, je náš obrovský rezonátor. Jeho reakce vypovídají o mnohém a v podstatě nejdou ošulit :-).  A pokud pracujeme přes tělo, je to asi nejhlubší práce, kterou můžeme udělat. 

 

Pokud to děláš dobře, budeš cítit uvolnění možná už po prvním pronešení. Někdy je však větu říct vícekrát, to když je blok - odpor v těle silnější. Pokud ani po několikaterém pronešení (dle postupu) uvolnění necítíš, někde je chybka. Může to být nevhodnou větou (v tom případě vem na pomoc intuici, třeba tě ta správná pro tebe napadne), nebo to může být nesprávným provedením, anebo potřebuješ pomoci ještě něčím jiným - osobně používám, pokud některé věci neprochází, navíc ještě ťukání na hrudní kost (tam, kde se občas škrábeme) v rytmu srdce.

 

Můj svět vychází ze mě.

Jen já si volím jaký je.

A já ho můžu změnit.

Dovoluji si to.

 

CYKLUS VĚDOMÉHO BYTÍ ČLOVĚKA

VĚDOMÉ CHÁPÁNÍ - stav, kdy chápu - vím, co a jak mám, proč to tak mám a proč dělám věci tak, jak je dělám

VĚDOMÉ VNÍMÁNÍ - stav, kdy vnímám své emoce, své tělo i myšlenky, přesně do té míry, do jaké vědomě chci a potřebuji

VĚDOMÉ PROŽÍVÁNÍ - stav, kdy dovolím sama sobě své emoce, myšlenky i pocity prožívat v sobě, právě teď a právě tady, kdy si dovolím je v sobě nechat proudit, právě tak, jak jsou

VĚDOMÉ PROJEVENÍ SE - stav, kdy svobodně projevuju své myšlenky, emoce, názory, prostě sebe sama bez výčitek, bez záměru, bez pocitů viny a to jak vůči sobě samé, tak i vůči okolí

VĚDOMÉ BYTÍ - je to stav aktivního přijetí všech svých aspektů celé své bytosti a jeho žití